Byť jsem dělala vše proto, aby se to stalo, tak mě dvě čárky
na těhotenském testu trochu rozhodily. Takže jako fakt? Co mám teď dělat? Žádná
z mých kamarádek ještě těhotná nebyla a živé dítě jsem neviděla ani nepamatuju.
Uvědomila jsem si, že vlastně vůbec nevím, na koho se obrátit s otázkami, které
se mi vcelku naléhavě začaly honit hlavou. Kdy mám jít k doktorovi? Co teď můžu
jíst? Můžu sportovat? Co horká sprcha? Najít odpovědi nebylo úplně snadné.
Jakmile zabřednete do internetových diskusí, dojdete k jedinému závěru: Rady si protiřečí. Navíc se na vás z časopisů
sypou sdělení jako: "Těhotenství je nejkrásnější část vašeho života"
(což tedy nevím, kde na to přišli) a vyděračské reklamy typu: "Dopřejte
vašemu miminku to nejlepší", které počítají s tím, že jste vykradli banku,
resp. sedíte na dobrém místě ve veřejné správě.
Mé zkušenosti s doktory všeobecně nejsou úplně ideální a
pokračovalo to i v době těhotenství. Od své gynekoložky jsem se pouze dozvěděla, že
nemám kouřit a pít alkohol. A taky, že mám syfilis. Po 14 dnech stresů jsem se
dozvěděla, že se spletli. Bez omluvy. Na každý neduh mi psala léky, dokonce
jsem měla brát i dvoje antibiotika. Začala jsem si připadat jak v blázinci a
mít dojem, že těhotenství je smrtelná choroba.
Postupně jsem si ale našla vlastní cestu. Obyčejnou,
přírodní, bez chemie. A rozhodla se napsat tenhle blog, abych se o ni
podělila. Původně jsem ho chtěla sdílet jen s mými kamarádkami, ale nakonec jsem se
rozhodla sdílet ho se všemi. Třeba někomu pomůže.
Protože se mne známé ptaly zejména na používání látkových plen, rozhodla jsem se začít tím. Pak jsem napsala něco o porodu, protože jsem měla touho to ze sebe dostat. No a postupně přibylo něco k šestinedělí a péči o miminko. Až bude Chlupíto zase spát, tak přidám další rubriky.
Žádné komentáře:
Okomentovat